Parkoviště u letiště aneb kde parkují letadla

Když se bavíme o parkování u letiště Václava Havla v Praze, pojďme se také pobavit o parkování letadel. Kde „parkují“ odstavená letadla? Pro jedno letadlo je to stojánka, ale to je místo, kde stojí letadlo těsně předtím, než do něj nastoupí cestující. Tramvaje a trolejbusy jsou v depu, auta na parkovišti, ale letadla….? V hangáru? Z bývalého vojenského letiště v Milovicích znám hangáry pro jednotlivé stíhačky. Ale kde jsou aktuálně nevyužité Boeingy a Airbusy? Přiznávám svou neznalost. Nechce se mi věřit, že by v rámci úspory a maximálního využití všechny stroje pořád létaly. Vlastně v posledních letech došlo k zásadnímu omezení letecké dopravy, takže někde letadla být musela. Venku? Vystavená nepřízni počasí? Možná ano. Jejich konstrukce musí být odolná, vždyť v běžné letové hladině kolem 10 000 m je mráz a nevlídno.

Už desítky let se diskutuje o tom, že parkování u letiště v Praze nebude potřeba, neboť tam povede vlak, metro nebo přímá linka. Za mě osobně můžu potvrdit, že pořád parkoviště u letiště využívat budu, protože si myslím, že ještě roky, ne-li desítky let spojení na letiště některým z výše zmíněných způsobů nebude stále možné. A přitom vím jaká je to pohoda, když vás vlak z centra pohodlně doveze na letiště přímo pod terminál. Často kvůli ceně letenky odlétám z Vídně a spojení letiště s centrem města je opravdu výhoda.

Kdysi jsem se snažil pomoct jednomu cestujícímu z USA dostat se do centra. Shodou okolností jel stejným směrem, tak jsem řekl, ať jede se mnou, že mu řeknu kde vystoupit. V praxi to znamenalo jet nejprve autobusem, přestoupit na metro a následně pod zemí přestoupit ještě jednou. Na jednoduchou otázku, proč to přímo z centra máme tak komplikované, jsem nedokázal odpovědět. 

Umím si představit, jak pro člověka, který není obeznámen se systémem dopravy na letiště je česká spojnice Praha Letiště Václava Havla – hlavní nádraží nepochopitelně složitou záležitostí. Pro mě jako obyčejného pasažéra z toho vyplývá jediné. Nespoléhat se na komplikovaný dopravní systém a využít levných služeb parkoviště u letiště Václava Havla.

Kde jsou hromadná parkoviště letadel nevím, zato vím, kde je jejich největší hřbitov. Ne náhodou to je u letecké základny Davis-Montha a letadel tam na konečnou likvidaci čekají tisíce. Pokud umíte hledat Na google mapách, stačí si tam zadat jméno základny a dát letecký pohled. Poměrně snadno najdete odstavené stíhačky i strategické bombardéry. Jde o famózní pohled, který člověka nutí k zamyšlení, na co tam čekají? Na budoucí využití? Na rozebrání, které umožní jednotlivé kovy recyklovat? Jsou tam stovky tun hliníku, oceli mědi. Předpokládám, že byť jde o civilní i válečné stroje, zbraně tam nejspíše nebudou. I když, kdo ví.

Pevně věřím, že letecká doprava znovu nabere svou předkovidovou kondici. Pravidelně počítám na obloze množství kondenzačních stop. Není to tak dlouho, co byla obloha úplně čistá. Je v tom kus ryzího sobectví. Strašně rád cestuji a letecká doprava mi umožňuje dostat se na druhý konec světa v řádu hodin. Jen díky letadlům jsem byl několikrát v Indii a poznal velkou část jihovýchodní Asie. Dokonce když se rozpočte uhlíková stopa na auta a počet lidí v letadle, tak letadlo vychází paradoxně lépe než kdyby všichni pasažéři jeli stejnou cestu autem. Samozřejmě se bavíme v hypotetické rovině; přes Tichý oceán se autem nedostanete ani pár metrů, natož stovky či tisíce kilometrů. 

Nebudu lhát. Už se těším, až nastartuji svého Žabáka, kterého nechám v péči parkoviště u letiště V. Havla v Praze a dál popoletím někam do tropů. Na mexické pyramidy se sice můžu podívat na internetu, ale to mi fakt nestačí.