Virtuální sídlo je používáno především zkušenějšími podnikateli, kteří mají povědomí o možnostech
snížení nákladů a znají české zákony související s obchodem. Pro většinu menších podnikatelů nebo
začínajících nadšenců, kteří otvírají svůj první byznys, je taková možnost většinou neznámá a pojem
„virtuální sídlo firmy“ pro ně postrádá jakýkoliv význam. I pro ně může tato varianta představovat
řadu výhod, proto jsem se rozhodla je sepsat a seznámit vás s nimi.
Logicky vzato, virtuální kancelář umožňuje zásadním způsobem snížit náklady oproti fyzické kanceláři,
kde musí být zaplacen nájem, energie a mnohdy také zaměstnanci. Toto je samozřejmě možné učinit
pouze u některých profesí, kde není skutečná kancelář bezprostředně nutná (jako například
nejrůznější poradci, finanční experti nebo poskytovatelé jazykových služeb). Já jsem se s konceptem
virtuálního sídla firma setkala poprvé zhruba před deseti lety, když jsem zřizovala příteli sázecí účet u
jedné nejmenované společnosti, které mělo takové sídlo na Kypru, což je, jak je známo, jeden z často
používaných daňových rájů. Což je mimochodem další důvod, proč je virtuální sídlo firmy často
využíváno. Nikoliv pouze ušetření nákladů spojené s provozem sídla, ale rovněž vyhnutí se daňovým
povinnostem v zemi, odkud firma de facto pochází, bývá příčinou existence mnoha firemních sídel
tohoto typu.
I to bývá mnohdy nevýhodou pro firmy, které nemají v plánu žádné „nečisté“ obchodní praktiky,
protože je jim ze strany kontrolních orgánů a zodpovědných institucí připravena pořádná nálož
administrativního zatížení, stejně jako možnost mnohem častějších a intenzivnějších kontrol, což
samozřejmě každému dokáže pořádným způsobem znepříjemnit život. Na druhou stranu, kdo nic
špatného nečiní, nemá se čeho bát. Je ovšem způsob, jak pravděpodobnosti kontrol předejít, a tím je
zřízení virtuálního sídla společnosti ve větším městě, v českých poměrech mám na mysli především
Prahu, kde je takových společností spousta. Na druhou stranu, v Praze mám vlastní zkušenosti
s papírováním a ochotou úředníků a mohu říct, že ta není zrovna dech beroucí, rozhodně ne
v pozitivním směru. Stejně tak může nastat problém, když byste pocházeli ze vzdálenějšího koutu
republiky a potřebovali na svou společnost například napsat automobil nebo nějakým způsobem
změnit úřední údaje ohledně své firmy, protože potom vás úřady nutí dostavit se osobně,
všudypřítomný internet v tomto bohužel nefunguje tak, jak jsme na něj zvyklí a cestovat přes půlku
republiky jenom kvůli několikahodinovému čekání na úřadě a následnému podepsání dokumentu, na
to asi moc lidí zvědavých není.
Pokud byste se chtěli o principu fungování virtuálních firemních sídel dozvědět pár detailů,
doporučuji si pročíst tento článek, díky kterému si sami uděláte obrázek o výhodách a nevýhodách
virtuálního sídla.
Já jakožto OSVČ nemohu ve svém případě mluvit přímo o klasickém virtuálním sídle v pravém slova
smyslu, ale i můj případ vykonávání práce přes počítač a poskytování jazykových služeb od překladů
ale i můj případ vykonávání práce přes počítač a poskytování jazykových služeb v angličtině od překladů přes copywriting a psaní reklamních článků je v principu podobný. Rovněž nemám žádné „kamenné
sídlo“ a veškerá dokumentace mi chodí přímo na mou domácí adresu, což si lze na úřadě změnit a
nechat si dokumenty přeposílat kamkoliv, kde zrovna svou činnost provozujete. A rovněž bych rád
řekla, že si v tomto ohledu nemám absolutně na co stěžovat. Svou činnost provozuji vedle
zaměstnání na plný úvazek a prezenčního studia na vysoké škole, takže jakákoliv fyzická přítomnost
v kanceláři by pro mě znamenala vcelku zásadní časové omezení, zároveň si nemohu dovolit
dodatečné náklady spojené s provozem ofisu, jak už jsem zmínila výše. Za sebe mohu virtuální řešení
firemního sídla rozhodně doporučit.
